Zrodil se daňový virus: miliardy pro bohaté
Jako by nestačil problém s koronavirem, který sám o sobě pocítíme ve veřejných rozpočtech minimálně jedno desetiletí. Na stole jsou návrhy, jež znamenají další a další zvyšování schodku. A to nejen centrálně. Tyto návrhy totiž – na to skutečně nesmíme zapomínat – postihují také hospodaření měst a obcí. Proto je rozhodně nutné přistupovat k daňovému balíčku spojenému se zrušením superhrubé mzdy extrémně opatrně. Hrozí tady mimořádný „zářez“ do veřejných financí.
Samotné odeslání superhrubé mzdy do věčných lovišť je jednoznačně záslužné a je skvělé, že se k tomu konečně blížíme. Jenže v podobě, jakou předkládá z pozice poslance premiér Andrej Babiš (sazby 15 a 23 procent), znamená v dopadech na rozpočtové a sdílené příjmy sumu někde mezi osmdesáti a devadesáti miliardami korun.
Systémově nejsem vůbec proti snižování daní. Může to být důležitý stimul pro lidi i firmy, pro spotřebu a investice. Ale nyní bojujeme s obrovským schodkem, který dříve či později bude třeba zaplatit nebo nést náklady na jeho správu. Navíc by z premiérsko-poslanecké verze daňového balíčku profitovali nejvíce lidé s vysokými a nejvyššími příjmy. Z celku úlev v hodnotě asi 90 miliard by na vysokopříjmové skupiny připadalo odhadem mezi 50 a 60 miliardami. U jednání o vládním prohlášení a o koaliční smlouvě jsem byl a nikde tam nebylo řečeno, že budou sníženy daně bohatým a ještě více bohatým. I tak bych to alespoň zvažoval – pokud by zároveň neplatilo, že naopak lidé s nízkými příjmy by změnu podle Andreje Babiše v podstatě nepocítili. Skutečně nízkopříjmoví poplatníci by dostali oproti současnému stavu jenom drobné.
Samozřejmě každého napadne: Jak je možné, že utrpí rozpočet, když současná hlavní sazba je 15 procent a hlavní sazba navrhovaná Andrejem Babišem je také 15 procent?
Tak to se musíme vrátit o dost let zpět a podívat se na velký daňový švindl z dílny nesvaté trojice Vlastimil Tlustý – Mirek Topolánek – Miroslav Kalousek.
ODS tehdy uspěla ve volbách s programem, jehož hlavní bod byla populistická a nesplnitelná jednotná daň z příjmu 15 procent. Po volbách se hledal způsob, jak zároveň splnit tento slib a zároveň nezničit rozpočet. A ono jmenované trio přišlo s historickým podvodem v podobě superhrubé mzdy, kdy se zdanily i odvody pojistného. PR oddělení ODS řičelo nadšením. Daňová sazba byla na papíře opravdu 15 procent. Byl to strašný podfuk, protože skutečně vyplácené peníze byly daněny 20,1 procenty.
Z čehož ale plyne, že pokud by nyní byla sazba opravdu 15 procent z normálně, lidsky a stejně jako na celém světě počítané mzdy, rozpočty státu i municipalit nedostanou obrovské peníze, konkrétně těch 80 až 90 miliard korun. A přes druhou sazbu 23 procent (uplatněnou ale až na příjmy nad nějakých 137 tisíc měsíčně) změna ve verzi Andreje Babiše znamená, že majlant na tom vydělají právě bohatí a nejbohatší. Protože ti celou sumu od nuly do 137 tisíc nebudou danit 20,1 procenty, ale pouhými 15 procenty.
Považujeme nápad snižovat bohatým a nejbohatším masivně daně za něco, co si tato země nyní nemůže dovolit. Zároveň chceme zrušit superhrubou mzdu, toho pohrobka topolánkovsko-kalouskových časů lhaní voličům. A to nejen na dva roky, což je další specialita nápadu Andreje Babiše – hluboká změna, která se bude muset promítnout do všech daňových a účetních programů, se dělá jen na dva roky. Pak se vše vrátí do současného stavu. To je Absurdistán. Proto Jan Hamáček podal jiný návrh – sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšení odčitatelné položky na poplatníka. Tato kombinace bude znamenat na rozpočet dopad asi 15 miliard korun a především – benefit daňového balíčku bude směřován k lidem s nižšími a středními příjmy.
Otázkou zůstává, proč přišel Andrej Babiš se svým návrhem 15-23. Musel vědět, že desítky miliard nasměrované k nejbohatším budou pro sociální demokracii nepřijatelné. Muselo mu být jasné, že nabídneme vlastní řešení, které bude odpovídat vládnímu programu a koaličním dohodám. Proč vypustil svůj daňový virus, to nevím. Ale je jasné, že jsme nyní narazili na jednu ze zdí, které sociální demokracie není ochotna překročit.
Roman Onderka
CZexit? Umanutost extrémistů
Klíčovými soupeři pro sociální demokracii v podzimních volbách jsou samozřejmě ANO a další pravicové strany sdružené ve Spolu – takže ODS, TOP 09 a lidovci. Ale máme tady i pár extrémních podivných existencí.
Roman Onderka
Je ministryně financí národní poklad nebo velký omyl?
Nedávno jsem dal na svůj facebook post dosti ostře kritizující ministryni financí Alenu Schillerovou. Základ byla statistika: V prvním letošním kvartále se vládní dluh měřený poměrem k HDP zvýšil o 6,3 procentního bodu.
Roman Onderka
Zákonem nezakážete neštěstí, pane ministře
Ministr průmyslu a obchodu a souběžně dopravy Karel Havlíček nám k tragické železniční nehodě na Domažlicku řekl leccos. Především vzkazuje, že ji nikdo nemá politizovat. To ale berme tak trochu jako pud sebezáchovy.
Roman Onderka
Daně porostou. Jde jen o to, komu
Pojďme si říct na rovinu, že po podzimních volbách se daně zvýší. Nemohou se nezvýšit. Budeme řešit dopady koronavirového rozvratu veřejných financí, do kterého ODS, ANO, SPD a komunisté přilili benzín superhrubé mzdy.
Roman Onderka
Digitální nedaň
Začíná to vypadat, že ačkoliv první koncepce rozpočtu 2022 počítají s příjmem z tkz. digitální daně, příslušný zákon ministerstvo financí ani hnutí ANO nijak neprosazují. V tuto chvíli se zdá, že to bude řešit až příští sněmovna.
Roman Onderka
Pětašedesátník se sbíječkou?
Nesporně se dožíváme poměrně podstatně vyššího věku než před třiceti lety. Prostá matematika nám říká, že tedy pobíráme delší dobu penzi. A každý ekonomicky gramotný člověk samozřejmě uzná, že to je finanční potíž.
Roman Onderka
A na koho to Piráti chtějí hodit?
Koalice Pirátů a STAN předložila plán konsolidace státních financí. Veřejně oznámený cíl je dosáhnout v roce 2025 schodek 150 miliard. Interní plán podle Hospodářských novin počítá ke stejnému datu dokonce s vyrovnaným rozpočtem.
Roman Onderka
Proč se ODS či ANO bojí ekonomické diskuse
Tradiční pravice a ANO napadají sociální demokracii, že nemá pevně ukotvenou hospodářskou politiku, že není schopna směrovat ekonomiku země k prosperitě a růstu.Tvrdí, že umí jen utrácet. Je to nesmysl.
Roman Onderka
Oč půjde v říjnových volbách
Určitě to hlavní téma říjnových voleb bude maskováno všelijakým balastem i příběhy více či méně podstatnými. Bude se mluvit o premiérově střetu zájmů, o vztahu k Rusku, o jaderné energetice, možná i o euru a tak dále...
Roman Onderka
Snížení DPH na potraviny je ekonomicky správný krok
Dnes proběhne třetí čtení novely zákona o dani z příjmů, ke které jsme s kolegou Votavou dali pozměňovací návrh – přeřazení potravin ze sazby 15 do sazby 10 procent. Navrhujeme tuto změnu s plným vědomím všech důsledků.
Roman Onderka
Důl Turów končí i bez české žaloby
Evropský soudní dvůr přikázal Polsku přerušit těžbu v hnědouhelném dole Turów na dohled českých hranic. Varšavská vláda oznámila, že rozsudek nebude respektovat. Polští přátelé ale budou muset vzít na vědomí, že hnědé uhlí končí.
Roman Onderka
Dílčí snížení DPH pomůže lidem a veřejné finance nerozvrátí
Jakkoliv často a silně kritizuji vývoj schodku vládního rozpočtu, jakkoliv jsem si naprosto vědom toho, že si nyní půjčujeme za nejvyšší procenta mezi zeměmi Evropské unie, přesto s kolegou Votavou navrhuji částečné snížení DPH.
Roman Onderka
Nezaměstnanost je šelma, která číhá na svou šanci
Nezaměstnanost dosáhla 4,3 procenta. Což je – objektivně – velmi málo. Přinejmenším ve srovnání s běžným stavem ve vyspělých zemích. Přesto se stala největším rizikem české ekonomiky pro příští měsíce i celý rok.
Roman Onderka
Strašlivé dědictví, které Alena Schillerová zanechá svému nástupci/kyni
Jakkoliv se Alena Schillerová snaží propagovat skvělou kondici českého vládního dluhu, ve skutečnosti to není pravda. Do dobré kondice mají naše finance nejdále za posledních dejme tomu sedm let.
Roman Onderka
S plnými plachtami přímo k problémům
Rozpočet 2020 skončí podle ministryně financí schodkem 370 až 380 miliard korun. Tedy podstatně nižším, než se předpokládalo – vždyť Alena Schillerová si přišla během roku do parlamentu s žádostí o schodek 500 miliard.
Roman Onderka
Jak by měly vypadat levicové daně
Dramatický spor o způsob rušení tak zvané superhrubé mzdy otevřel konečně po delší době skutečně politický problém. Protože nastavení daňového systému není jen ekonomická otázka, ale také zásadní ideový střet.
Roman Onderka
Rozpočet 2021 – zlo, které ale potřebujeme
Parametry rozpočtu pro rok 2021 vzbuzují diskuse a kontroverze. Řada předpokladů, na kterých je rozpočet postavený, je zpochybnitelných, objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mne je rozpočet téměř neakceptovatelný.
Roman Onderka
Plán 320 miliard na schodek 2021 je prostě příliš
Nedávno jsem psal na twitteru, bylo to ve chvíli, kdy zveřejnilo ministerstvo financí první nástřel schodku na rok 2021, že 116 miliard korun je nereálně málo a že se to nedá zvládnout. Tak teď zase říkám, že 320 miliard je moc.
Roman Onderka
Zachraňme české hospody (i restaurace)
Nejdříve čtyři lidé u stolu, zavíračka v osm večer. A nyní úplné zavření - kromě prodejních okének. I když jen na něco více než 14 dnů (zatím), je to rána českým hospodám. Pro mnohé jistě smrtelná. Protože další v řadě.
Roman Onderka
Lidé se omezí. Když budou věřit, že to má smysl
Skutečně se nehodlám zařadit do zástupu amatérských epidemiologů, virologů, vakcinologů, parazitologů a koho všeho ještě. Nehodlám rozebírat, zda nákazu pomůže nebo nepomůže zastavit dřívější zavření hospod.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1498x