Rozpočet 2021 – zlo, které ale potřebujeme

Parametry rozpočtu pro rok 2021 vzbuzují diskuse a kontroverze. Řada předpokladů, na kterých je rozpočet postavený, je zpochybnitelných, objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mne je rozpočet téměř neakceptovatelný.

Nicméně přesto dodám, že rozpočet podpořím – jakkoliv ho považuji spíše za polotovar. Pořád je lepší mít takovou trochu amorfní a nedodělanou, nejasnou věc než rozpočtové provizorium. Zvláště v této době.

Ministryně financí není v tuto chvíli schopna předložit nic lepšího, než co máme na stole. Je to částečně pochopitelné – toto jsou časy, které se skutečně dost špatně odhadují. Definovat finanční parametry rozpočtu, to je skutečně věštění z křišťálové koule. Přesto je na aktuálním návrhu rozpočtu toho nejasného až příliš.

Několik poznámek spíše odborného charakteru.

Za prvé jsem nešťastný, že rozpočet není doprovázen plánem vládních financí na příští roky a postupem snižováni schodku směrem k vyrovnanému rozpočtu. Já vím, že to je těžké, ale Němci (a mnozí, mnozí další) takový plán vypracovali a je na stole společně s rozpočtem. Navíc jsme takový plán měli ve sněmovně mít k 30. září. N-E-M-Á-M-E! Pokud to dokážou v Německu, proč to neumíme také? A máme neschopné ministerstvo financí, nebo takový plán nechceme, protože by z něj bylo jasné, jak dlouho se budeme potýkat se schodky z tohoto a příštího roku? Jen pro zajímavost: Německo letos pracuje se schodkem 218 miliard eur, příští rok ho chtějí snížit na 96 miliard eur a pozor (!!!) v letech 2022 a 2023 už chtějí být téměř na vyrovnaném rozpočtu (schodky 10,5 mld. € a 6,7 mld. €).

Drobné porovnání. Němci pro příští rok sníží schodek na 44 procent letošního. Pokud my budeme pracovat s čísly 500 miliard letos a 320 miliard příští rok, tak snížíme schodek jen na 64 procent letošního propadu. A jestliže budeme s konsolidací veřejných financí postupovat tak pomalu, jak to zatím vypadá, tak reálně hrozí, že naše schodky budou v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší, než schodky německé.

Což je dost děsivá představa.

Další problém – přijímáme rozpočet, do kterého nejsou započítané některé daňové změny. Samozřejmě jde především o daňový balíček a z něj speciálně o zrušení superhrubé mzdy. Nepřipadá mi příliš seriózní a odborně fundovaný postup, kdy se bavíme o schodku 320 miliard a přitom druhou rukou přidáváme dalších možná až 90 miliard korun. Kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem.

Třetí věc – zatímco část schodku necháváme s klidem „ve vzduchu“, v navržených 320 miliardách není příliš jasný osud zhruba 40 miliard. Jsou naplánované do investic ve výši lehce přes 140 miliard. Což je suma, která je dramaticky nad částkou, jakou umíme v normálním režimu za rok proinvestovat. A jako se letos ukázalo, že ohromné prostředky vržené po začátku krize do investic, zůstaly nevyužity, tak i v dalším roce to nebude zjevně jiné. Prostě můžeme si říct, že se z krize „proinvestujeme“, ale my neumíme ani to. Tvrdím, že pokud zvládneme smysluplně utratit 100 miliard, bude to úspěch.

Čtvrtá věc: že jednorázově ve snaze vyrovnat bezprecedentní šok utratíme 500 miliard, v tom problém nevidím. Ale nesmíme přehlédnout hrozivou skutečnost. Pod maskováním konjunkturálního šoku se zvětšuje i strukturální schodek rozpočtu, a to je smrtící pro budoucnost. Konjunkturální schodky v čase uhradíme, ale strukturální schodek vyžaduje změnu v celkovém nastavení – buď v příjmech, nebo ve výdajích. Ani jedno ale ministerstvo financí neřeší – daňový balíček je v tomto smyslu jen drobnou korekcí a případné zrušení superhrubé mzdy podle návrhu Andreje Babiše by strukturální schodek zvýšilo skokově o devadesát miliard. I bez toho ale již letos narostl strukturální schodek v řádu nižších desítek miliard korun.

Příští vládě zanechá tento kabinet státní finance ve stavu, který bude řádově horší než na konci vlády posledního kabinetu sociální demokracie. Určitě významnou část či většinu tohoto zhoršení lze připsat krizi. Ale je třeba férově připustit, že k určitému zhoršení strukturálního schodku by došlo i bez epidemie.

Přes všechny odborné výhrady ale musím zopakovat, že speciálně nyní platí: Raději špatný rozpočet, o kterém víme, jaké má chyby, než rozpočtové provizorium. A kdo zná pravidla užívání rozpočtového provizoria, ten musí připustit, že vzhledem ke absolutní specifičnosti rozpočtu 2020 a mimořádnosti schodku v roce 2021 tímto způsobem prostě postupovat nelze.