Silniční jatka? Do šrotu s nimi!

6. 04. 2009 9:57:08
Odmítám si zvyknout na to, že na našich silnicích jde doslova o život. Kdyby Česká republika plnila sliby, které dala Evropské unii, na silnicích by ročně umírala zhruba polovina lidí. Proč je neplní? Určitě se nikdo nemůže vymlouvat, že neví, jak na to. Stačí se rozhlédnout po okolních zemích, trochu se inspirovat. Přesto jsou současná čísla o obětech dopravních nehod u nás děsivá a ještě děsivější je skutečnost, že kolegové ve vládě Mirka Topolánka usilovně pracují na tom, aby situaci ještě zhoršili.
Masakr na D1Masakr na D1Idnes
V poslední době se přitom na toto téma hovořilo několikrát a to nejen mezi dopravními odborníky. I širší veřejnost musí zajímat otázka: „Jak snížit počet obětí dopravních nehod?“ Proč? Protože účastníkem silničního provozu jsme prakticky všichni.

Ale na druhé straně se zdá, že občané si zvykli na to, že u nás silniční provoz doprovázejí mrtví a ranění. Vzali to jako fakt, podobně jako se středověký člověk dokázal sžít s tím, že jej může druhý den skolit mor. Občanům se přitom nelze moc divit.

Například pan poslanec Šeich totiž vidí zásadní problém české automobilové dopravy v tom, že se na dálnicích jezdí moc pomalu. Nu a podle pana ministra Bendla musíme obcím a městským policiím pokud možno zkomplikovat měření rychlosti. Připomínky dopravních expertů a opozice připomínají hlas žíznícího na poušti. Masakr na našich silnicích je tedy podle odpovědných míst něco jako přírodní úkaz, s kterým se toho nedá nic moc dělat.

Civilizovaná Evropa naštěstí chápe problém naprosto opačně. V očích západních dopravních expertů a politiků jsou úmrtí na silnicích mimořádně negativní jev, proti kterému je třeba neustále bojovat. Evropská unie se již před lety usnesla, že se do roku 2010 podstatně sníží počet obětí autonehod. I Česká republika se zavázala, že k tomuto datu klesne počet smrtelných úrazů při dopravních nehodách na 650. Většina států EU brala tyto závazky smrtelně vážně a dokázala jej splnit.

Česká republika ovšem ne, a tak si od Evropské rady pro bezpečnost dopravy vysloužila ostrou kritiku jak za kroky, které udělala či neudělala, tak za kroky, které se teprve udělat chystá. Nejrizikovějším faktorem v Česku je zvýšená rychlost. Rada proto pevně doufá, že ČR nezvýší rychlostní limit na dálnicích. K situaci přispívá podle Rady i fakt, že se v ČR hojně používají staré vozy.

Jinými slovy – je nutné obnovit vozový park, což znamená zavést šrotovné. Není možné zvyšovat maximální rychlost prostě proto, že stav naších dálnic a rychlostních komunikací je jemně řečeno v žalostném stavu.

Je nezbytné také důsledně bojovat proti silničním pirátům, a to zejména pomocí měření rychlosti jak státní, tak obecní policií. A samozřejmě přijmout evropské standardy a pravidla pro nové držitelé řidičského oprávnění.

To jsou fakta, na kterých se již dlouho shodnou naši i zahraniční dopravní experti, řada politiků z opozice (ale i vládní koalice) i Evropská rada pro bezpečnost dopravy. Jenom naši ministři dopravy žijí v nějakém podivném časoprostoru, kde tato pravidla neplatí. Vysoká nehodovost na silnicích rozhodně není to, co by Českou republiku mělo proslavit. Nehledejme proto „naše domácí“ specifické postupy a poučme se tam, kde řešení našli a mají pozitivní výsledky. A udělejme to rychle, jde totiž o život!


Váš Roman Onderka

Autor: Roman Onderka | pondělí 6.4.2009 9:57 | karma článku: 26.26 | přečteno: 9073x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

A proč vlastně ne - Jirka Paroubek? 2.

Už jednou, tuším, že tak před třemi lety, jsem napsala svůj první blog na téma návratu Jiřího Paroubka. Proto dnešní blog nadepisuji stejně, ale s dvojkou na konci.

21.8.2019 v 16:29 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 313 | Diskuse

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 182 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Ptej se a poslouchej aneb Mělo by se vzpomínat na rok 1968

Les, spousta hub, ticho, jen zpěv ptáků a najednou ... ruská vojenská auta. Psal se rok 1968, byl jedenadvacátý srpen a moje maminka měla za pár dní porodit moji sestru Ivetu.

21.8.2019 v 15:52 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 324 | Diskuse

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Jižní Dakota

Bitky s Indiány, zlatá horečka v Černých horách, Wild Bill Hickok, Calamity Jane a městečko Deadwood, kde pistolníci nosili kolty proklatě nízko, a kořalka tekla proudem... Prostě divokej západ, jak nám ho ukazovali ve filmech.

21.8.2019 v 15:45 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 139 | Diskuse

Ladislav Jakl

Nová doba

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

21.8.2019 v 13:04 | Karma článku: 37.22 | Přečteno: 1019 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1855
Brňák tělem i duší, sociální demokrat, politik a zároveň docela obyčejný čtyřicátník. V tomto volebním období primátor statutárního města Brna a stínový ministr dopravy.

Najdete na iDNES.cz